Kupříkladu je na jednom záhonu vysazena řada mrkve, hned vedle je zasazený řádek salátu a vedle salátu potom řada paprik. Hospodář si potom říká, než budou papriky a mrkve velké a vhodné ke sklizni, hlávkový salát bude již dávno sklizený. Ovšem nejlépe se na záhonech daří hlávkovému salátu, pokud jej operováváte a okopáváte ve dnech listů, podle kosmických konstelací. Při péči o svůj oblíbený hlávkový salát na záhoně se můžete snadno dostat do kořenové oblasti mrkve, která je hned vedle, ale právě mrkve nemají rády péči v listových dnech, kdežto by byly rády operovávány v kořenových dnech. Anebo se můžete dostat na záhonu na druhé straně k paprikám, o které je potřeba se zase postarat v ovocných dnech. Toto potom znamená, že buďto musíte mezi těmito řádky s rozličnými zeleninami ponechat dostatek místa, anebo se o některé rostliny nedokážete postarat ve správnou dobu podle kosmických konstelací.
Abychom předešli tomuto problému a odstranili jej, doporučuje se každopádně jednotlivé různé druhy zeleniny, od každého druhu, vytvářet v pruzích, s potřebným odstupem od souseda na záhonu, a takto zeleninu pěstovat a udržovat. Především bychom si však měli uvědomit, jak probíhá střídání různých plodin z rostlin, jak pak na jaře příslušnými výsevy začít, tak, jak je to praktikováno a doporučováno po mnoho let, podle bio-dynamického zemědělství a Antroposofie.
Zrovna tak by se měla dodržovat tato pravidla i ve skleníku. Ideální obrázek, jak se střídají období plodin, najdeme přímo v samotných rostlinách. Tento proces se projevuje v určité pětičlenné struktuře, kdy by rostliny chtěly v průběhu let mít možnosti kořenů, květů, listu, semen, plodů. Tento impuls nacházíme v řádu v kosmických orientacích prostřednictvím energií zvěrokruhu. Střídání plodin rostliny se tu jeví jako organismus a jednotlivé znamení jako orgán. Porovnáním, jak je to u lidí se dá říci, že mluvíme o orgánových systémech.