Rozhovor z časopisu Rockshock - 2005

Za hraniciZpraku členové

Historie

2010 * 2009 * 2008 * 2007 * 2006 * 2005 * 2004 * 2003 * 2002 * 2001 * starší
z tisku *
Zpět

Rozhovor z časopisu Rockshock - 2005

Autor článku: Petr Korál vs Tom

ROCKSHOCK - 06.02.2005 - Petr Korál vs Tom

Právě skončivší rok 2004 byl na domácí rockové scéně věru bohatý, mj. na nové punkrockové nahrávky. Ale samozřejmě něco jiného je kvantita a něco jiného kvalita. Pokud nás interesuje především druhé hledisko, k jedněm z nejsilnějších loňských punkových počinů bezesporu patřila dlouhohrající prvotina Budoucnost chceš znát... pražské trojky ZPRAKU! Neobjevuje sice zhola nic neznámého, ale u tohoto druhu hudby o to přece vůbec nejde a hlavně - je to opravdu poctivý punk jako řemen!

V Nové vsi natrhali Lesní plody, až ji měli jako Zpraku!

Tuhle kapelu založili ještě na základní škole (bylo to někdy v polovině 90. let) kytarista Machy a bubeník a občasný zpěvák Jirka. S původním basákem Rázim dokonce zkoušeli přímo ve sklepě školní budovy. Po čase to Ráziho přestalo bavit a na inzerát se objevil zpívající basista Tom. „V tý době jsem se potloukal po různejch revivalech a kapelách, který víceméně hned zanikaly, a hledal něco stálýho, tak jsem se klukům ozval," vzpomíná Tom. „Ještě než jsme si stačili rozmyslet, jestli spolu vůbec budeme hrát, přišel památnej první koncert. Ten jsme odehráli pod prvním jménem, který nás napadlo - Nová ves. Měli jsme jen dvě svoje písničky, zbytek byly covery." Teprve poté hoši začali pořádně zkoušet a hrát. Dohodli se rovněž na změně názvu souboru a rozhodli se říkat si Lesní plody. V roce 1999 natočili první, eponymní demosnímek doma na počítači a o rok později už ve studiu druhé demo Fuj! Děda je mentál (ten název je vlastně vtipná přesmyčka slova fundamental). Hudba na obou nahrávkách Lesních plodů se však značně lišila od toho, co hrají dnešní Zpraku! „Pomalu jsme se vzdalovali škatulce ‘studentský rock‘, která nás do té doby pronásledovala, a čím dál víc inklinovali k punkový scéně. V důsledku toho došlo ke změně repertoáru a taky názvu." V roce 2001 tahle trojka natočila už pod jménem Zpraku! poměrně syrové demo CD Kecy si nechte..., kterému se dostalo poměrně pozitivních ohlasů mezi posluchači i kritikou. Kapela rovněž získala do svých služeb manažera, takže od té doby začala koncertovat víceméně pravidelně. Na podzim roku 2003 pak natočila první oficiální desku Budoucnost chceš znát..., která je dle názoru Toma o něco měkčí než předchozí demo. Album vyšlo vloni a pár měsíců po jeho vydání rozšířil sestavu Zpraku! druhý kytarista Dawe, „starej punkrockovej harcovník a bujará postava všemožných večírků." Koncertní zvuk souboru se tak přiblížil tomu, jaký lze znát z jeho zdařilých nahrávek. Co Zpraku! považují za svůj dosavadní největší úspěch, to z Toma nevypáčíte. „Myslím, že je zbytečné zabývat se dílčími úspěchy. Já osobně považuju za největší úspěch kapely fakt, že hrajeme, baví nás to a že čím dál víc lidí si k našemu pojetí punk rocku nachází cestu."

Melodická agrese

Jak už bylo naznačeno, během těch pár roků fungování samozřejmě došlo nejen v hudebním projevu souboru k jistému posunu. V čem spatřují sami jeho členové nejvýraznější vývoj? Tom dlouze přemítá a říká, že by to měl posoudit spíš někdo ‘zvenku‘. „Ale díky nabytým zkušenostem určitě k nějakýmu posunu došlo - jak ve vyzrálosti textů, tak v celkový sehranosti kapely," připouští. Přístup skupiny Zpraku k punk rocku je svým způsobem zvláštní: z jedné strany chvílemi cení zuby skoro až metalová agresivita, ze strany druhé se vlídně usmívá notná dávka melodičnosti. K této zvláštní ‘tvůrčí symbióze‘ podle Toma došlo tím, že členové kapely neposlouchají jenom punk rock, ale spoustu kapel nejrůznějších žánrů. „A právě tyhle vlivy se do naší muziky promítají, což považuju za jednu z našich předností, i když to může být pro někoho na první poslech trochu matoucí. Proto je těžký přiznat nějaký konkrétní zahraniční inspirační zdroje, když nás ovlivňujou ani ne tak jednotlivý kapely, jako spíš styly."

Pouťovým odrhovačkám vstup zakázán

Pokud jde o prostřednictvím písní sdělované poselství, nějakým exaktním způsobem vymezený okruh témat, který Zpraku! zpracovávají ve svých textech, neexistuje. „Texty dělá převážně Jíra a celkově se dá říct, že se zabývají současnými problémy, který máme všichni. Na druhou stranu se nesnažíme kázat. Nemá smysl někomu říkat, co a jak má dělat, ani křičet, že všechno je na hovno. Každej si ke svýmu názoru musí dojít sám, takže se spíš snažíme na_uknout posluchače, aby o textech - a tedy i o těch problémech - popřemýšleli a udělali si vlastní obrázek." Ono s tím trošku souvisí i to, co se dá zjednodušeně vyjádřit jako základní filozofie skupiny Zpraku! Tedy cosi, nač ve své tvorbě a celkové prezentaci klade největší důraz. „Chceme hrát tak, abychom se za to nemuseli stydět, a podle toho děláme i písničky. Klademe důraz na jejich  výraz, aby něčím zaujaly a člověk si je zapamatoval, ale přitom to nebyly pou_ový odrhovačky," zdůrazňuje Tom. Zároveň doplňuje, že se maximálně snaží vyhnout klasickému punkovému čtyřakordovému klišé, které je podle něj - myslím, že jde o naprosto oprávněný pocit - bohužel tak časté nejen na české scéně. „A v neposlední řadě se chceme při hraní bavit a stejně tak nám záleží na tom, aby se bavili lidi, který na náš koncert přijdou. Muzika má lidi především těšit, ne?" Měla by, svatá pravda. Nejbližší budoucnost kapely? Zcela nepřekvapivá. Hraní, hraní a zase hraní - a když pámbu dá (jinými slovy, když bude čas a peníze), Zpraku! by rádi pořídili své první desce mladší sestřičku.