Zpraku! - punkrock Praha

Historie

Recenze z RockMagu - 24.07.2007

A máme tu další kapelu, která hraje melodický a svižný punkrock a je to tentokrát pražská čtyř-členná formace Zpraku!, která přichází se svým oficiálně druhým cédéčkem Budoucnost chceš znát.

Cédéčko vydali u známé nahrávací společnosti Cecek Records - oproti svému prvnímu počinu, který byl vydán nezávisle.
Co se týče obalu, je naprosto jednoduchej a není na něm nic moc zvláštního čili přejdu rovnou k hodnocení samotný hudby. Prostor k nahrávání poskytlo pražský studio Hostivař a musím říct, že odvedli víc než kvalitní práci. Je možná škoda, že při nahrávání nebyla přítomná druhá kytara, protože s ní by to znělo ještě o špetku lépe. Ale jinak zvuk hodnotím velice dobře, hlavně ty kytarový rify se velice povedly a kytarista Machy se u nich asi hodně zapotil, protože je to fakt kvalitní práce.

No a teď už k samotnejm textům. Takže první je skladba Elle, která mě zaujala asi nejvíc z celého alba. Je to o problematice matek samoživitelek, který navíc nemaj čas na nic jinýho než na práci a když už si ten čas najdou, tak ho využívaj třeba čtením známého časopisu Elle.

Druhá v pořadí je píseň Zlatý časy. V ní se kluci zabejvaj myšlenkou nejlepších životních časů, který už sou bohužel za náma a už se nevrátí.
Třetí song je Vlak naděje, kterej se nám snaží říct, že není dobrý jenom jet dopředu a neohlížet se, ale možná by bylo dobrý se taky občas zastavit a koukat se kolem sebe. Na týhle skladbě je patrnej ten parádní kytarovej rif, o kterym sem mluvil na začátku.

Následuje čtvrtá a tou je Chceš...? Ta by se dala stručně  charakterizovat jako narážka na americký pozérství a patriotismus, kterej rozšiřujou po celym světě a je jim jedno, že je u sebe lidi nechtěj a že sem jim nikdo srát do prdele nechce.

V pořadí pátá je Děkuji, která nás nabádá, abychom byli svý a nechtěli bejt nikym jinym, protože každej je ve skutečnosti originál.

Další je Miloš. To je taková zábavná povídka o klukovi, kterej miluje nějakou slečnu a ta z něj dělá vola a má z toho prdel.

Sedmou píseň Proslunění ulice tady popisovat nebudu a sem na vás zvědavej, jak si jí vyložíte.

Dědictví je v pořadí osmou skladbou. Ta je pro změnu o našem bombovým dědictví, který tady zbude po našich zelených kamarádech, který sou na nás tak hodný a schazujou nám z letadla před barák bomby. Tady bych uvedl jenom krátkou poznámku a to píseň Od kapely Exni!to - Fuck of army.

Špatnej, blbej, jinej je písní devátou. V té nám kluci zpívaj o typickým dnešním mladým člověku, kterej se řídí ostatníma a de s nima v davu jako vůl ve stádu.

Předposledním je song Do Itálie, kterej kritizuje ten bordel, co tady u nás panuje a že jinde je to oukej (v týhle písni je to Itálie).

A poslední píseň Televizní hrdina je o klukovi, kterej je společensky zapovězenej a hrdinu v sobě vidí jenom on sám v obýváku před obývací stěnou. Poté následuje ještě krátkej závěr Na seně.

Čili - kdybych měl zhodnotit album, jsou tady jistý věci, na kterejch by se mělo zapracovat, ale celkově tak zvuk za 2 a hudba za 1-. Tudíž všichni, kdo maj rádi takovej měkčí melodickej punkrock - jakej zpívaj třeba komerčňáci Jaksi Taksi nebo Iné Kafe, tak rychle do obchodu, protože za 150 Kč takové našláplé cédo neseženete. Mimochodem u týhle kapely se podle mě o komerčnosti nedá vůbec mluvit,...