Zpraku! - punkrock Praha

Děkuji

Snad se v tebe neproměnim,
možná, že už tebou jsem.
Už když jsem se narodil
sráčem s ocasem.

Podobiznu si udělám,
v držce nechám svou stopu.
Nejdřív si jí pozvu dál - pak ze dveří vykopu.
Snad se v tebe neproměnim,
možná, že už tebou jsem!

Děkuji bylo to krásné
děkuji a tím to hasne
děkuji a za svý dítě bojim se sebe.

Zaprdim si celej barák
otrávim tim všechny kolem
drž hubu a zavři zobák
budu dokonaýym volem.

Děkuji...

Špatnej, blbej, jinej?

Každýho nesnáším, když je mi blbě
pomáhám kuráži mám něco v sobě.
Serou mě cigára, proto tak kouřim,
tradice neberu stejně je držim.

Bojím se tramvají jet v noci domů,
potkávám pasáky a plešky k tomu.
Nechodim brzo spát a pozdě vstávám,
když se pak probudim blbej ksicht mívám.

Názory, zlozvyky, měíim svý ideály,
častějš než hadry, čumim na seriály.
Víc než co chci dělám to co je vhodný
v hospodě u piva nadávám na podobný.

Žeru, co mám žrát, říkajmi to v televizi,
souhlasím co říkáš, že lidstvo je v hrozný krizi.
Nemám rád nic, co nemá rádo mě
směješ se, dobře víš, že jsme na tom podobně.

Někdy jsem moc milej, to něco chci,
poslouchej všichni jsou šílený pokrytci.
Jak mu to jde, jak já mu závidím,
příště to nedělám - nikde vděk nevidím.

Názory, zlozvyky ...

Žeru, co mám žrát ...

Kecy

Zas zjišťuješ, co to vobnáší
nesnášíš sám sebe a nesnášej tě kámoši.
Měls je všechny mnohem radši,
byl si trochu mladší.

Kecy si nechte na koledu
chci taky auto a pěknej dům
sám dobře vim, že v tom jedu
já v týhle době jsem proti porodům.

Sám dobře víš, jak to špatný je,
tisíckrát si v ráji a pak tě to zabije.
Ssnad, snad zachráníš to klením,
čest všem poraženým.

Kecy si nechte na koledu...

Nástup

Z oparu je cejtit nový ráno.
Zareje se do plic noci nebylo málo.
Ty dny a tejdny byly dlouhý.
První pravou nebo levou ... člověk nikdy neví

Všude kolem strašný smrady z chemickýho postřiku,
nikdy nepochopil svět, lidi a politiku.
Každej svoje místo má tak maximálně v sobě
a láska je svinstvo, jen v jiný podobě.

Odhodlání zacuká se v ruce drží kvér,
že mu boty nepadnou jen se neposer.
Stovka lidí stejnym směrem těžko najde stejnou řeč,
ze rtu stejká stružka krve a břicho svírá křeč.

Všude kolem strašný smrady ...

2001

Značkový hadry, značkový křivky,
značkový hoši a značkovaný dívky.
Programy tendenční, rádia komerční,
už si nejsme blízko a posloucháme disko.

Počítáme slevy, nakupujem ve velkym,
sbíráme kupóny a vyhazujem letáky.
Obchody největší, dvě auta nestačí,
vodkuď se to bere, na to každej sere.

Koho to zajímá, kde vlastně skončíme, normálně žít už ani neumíme.
Zbrojíme, pak se bojíme a místo v pohádce chcípáme na skládce
Koukni se na sebe, jak seš si cizí nebo si pohled růžovej nekaž.
Pravda, co máš rád je v televizi, když na ní z postele každej den koukáš.

Kupujem kredity, píšeme zprávy,
nulová zábava bez pytle trávy.
Komunikace je hromada práce,
koukat se do vočí nám přece nesvědčí.

Koho to zajímá, kde vlastně skončíme ...